bull kopie.png

Archeologické muzeum Heraklion

Jestli patříte k milovníkům historie, pak určitě nevynecháte návštěvu Archeologického muzea v Heraklionu kde jsou kromě nepřeberného množství všemožných hliněných, kovových i kamenných serepetiček k vidění všechny důležité nálezy uskutečněné na Krétě. Pokud k milovníkům historie nepatříte, pak oceníte aspoň klimatizaci. K mé smůle, nebo možná štěstí, v době naší návštěvy probíhala v muzeu rozsáhlá rekonstrukce, takže namísto několika sálů narvaných posvátnými vázičkami a okultními soškami byla přístupná jedna větší hala kde bylo k vidění jen to nejpodstatnější. K mému údivu je bez blesku povoleno fotit cokoliv, vyjma takových fotek na kterých jsou kromě nálezů také zaměstnanci a návštěvníci muzea. Tak jdeme na to...

Dobrý den, vítejte v Arechologickém muzeu v Heraklionu, toho času bohužel v rozsáhlé rekonstrukci, nicméně i tak zde najdete všechny podstatné nálezy o kterých jste kdy slyšeli. Na prvním obrázku můžete vidět dvě sošky, jedna alabastrová (což je hydratovaný síran vápenatý, jednoduše úběl. Jde tedy o typ sádrovce vhodného k sochání) a druhá je keramická. K čemu sloužily netuším, ale předpokládám, že k okultním záležitostem. Na druhém obrázku je vidět víčko nějaké prastaré dózičky, která se nedochovala...

Dobrý den, vítejte v Arechologickém muzeu v Heraklionu, toho času bohužel v rozsáhlé rekonstrukci, nicméně i tak zde najdete všechny podstatné nálezy o kterých jste kdy slyšeli. Na prvním obrázku můžete vidět dvě sošky, jedna alabastrová (což je hydratovaný síran vápenatý, jednoduše úběl. Jde tedy o typ sádrovce vhodného k sochání) a druhá je keramická. K čemu sloužily netuším, ale předpokládám, že k okultním záležitostem. Na druhém obrázku je vidět víčko nějaké prastaré dózičky, která se nedochovala...

...místo toho se nám dochovaly jiné, velmi podobné kousky podle kterých si můžete udělat představu jak asi vypadala dózička, která chybí. Dózičkám se každopádně říkalo pyxis, jsou z kamene a obdivovat můžete dokonale jemnou škrábanou techniku a držátko ve tvaru psa. Na další fotce si můžete prohlédnout keramické ženské kultovní idoly. Idol si osobně předtsvuaju jinak, ale jiná doba, jiný všechno.

...místo toho se nám dochovaly jiné, velmi podobné kousky podle kterých si můžete udělat představu jak asi vypadala dózička, která chybí. Dózičkám se každopádně říkalo pyxis, jsou z kamene a obdivovat můžete dokonale jemnou škrábanou techniku a držátko ve tvaru psa. Na další fotce si můžete prohlédnout keramické ženské kultovní idoly. Idol si osobně předtsvuaju jinak, ale jiná doba, jiný všechno.

Zde si můžete prohlédnout další okultní předměty, třeba ptáčka jarabáčka, keramického býčka a antilopu. Dále je k vidění nádobíčko a kalich Mistra Jana Husa :-) Všechny kousky pocházejí z období neolitu a minojského přepalácového období (5000 až 2100 př.n.l.).

Zde si můžete prohlédnout další okultní předměty, třeba ptáčka jarabáčka, keramického býčka a antilopu. Dále je k vidění nádobíčko a kalich Mistra Jana Husa :-) Všechny kousky pocházejí z období neolitu a minojského přepalácového období (5000 až 2100 př.n.l.).

Na levé fotografii je k vidění originál slavné fresky z novopalácovégho období (1700 až 1400 př.n.l.) "Liliový princ" s korunkou z lilií a pavích per, který držel v ruce na laně ptáka, nejspíš kondora. Freska původně zdobila stěny paláce Knossos, kde ji nahradila kopie. NNa pravém obrázku jsou pak o něco starší kousky konvic s nálevkou z předpalácového období.

Na levé fotografii je k vidění originál slavné fresky z novopalácovégho období (1700 až 1400 př.n.l.) "Liliový princ" s korunkou z lilií a pavích per, který držel v ruce na laně ptáka, nejspíš kondora. Freska původně zdobila stěny paláce Knossos, kde ji nahradila kopie. Na pravém obrázku jsou pak o něco starší kousky konvic s nálevkou z předpalácového období.

Také mínojské ženy se rády zdobily a zkrášlovaly šperky. Už v dobách mínojských žili zruční šperkaři jejichž dílo můžete obdivovat na následujících dvou fotografiích. Také mínojské ženy se rády zdobily a zkrášlovaly šperky. Už v dobách mínojských žili zruční šperkaři jejichž dílo můžete obdivovat na následujících dvou fotografiích.

Také mínojské ženy se rády zdobily a zkrášlovaly šperky. Už v dobách mínojských žili zruční šperkaři jejichž dílo můžete obdivovat na následujících dvou fotografiích.

Zde už je k vidění keramika ze staršího palácového období, nádherně zdobený tác na ovoce z let 1800 až 1700 př.n.l. a váza s květinovými vzory nalezená ve starém paláci Festos, tedy z období kolem roku 1800 př.n.l. obé ve stylu barbotine. Na pravé fotografii pak můžete obdivovat figurky sloužící na ozdobu, nebo k hraní, nebo ke kultovním účelům. Úplně vpravo je pak model divadla.

Zde už je k vidění keramika ze staršího palácového období, nádherně zdobený tác na ovoce z let 1800 až 1700 př.n.l. a váza s květinovými vzory nalezená ve starém paláci Festos, tedy z období kolem roku 1800 př.n.l. obé ve stylu barbotine. Na pravé fotografii pak můžete obdivovat figurky sloužící na ozdobu, nebo k hraní, nebo ke kultovním účelům. Úplně vpravo je pak model divadla.

A tady už je další porce keramiky tentokrát označované jako tzv. kamarská keramika podle jeskyně kde byla nalezena. Napravo je k vidění model typického minojského domu pocházející z období nových paláců, tedy z let 1450 až 1400 př.n.l. Takhle nějak si tedy žil lid vyšší střední vrstvy.

A tady už je další porce keramiky tentokrát označované jako tzv. kamarská keramika podle jeskyně kde byla nalezena. Napravo je k vidění model typického minojského domu pocházející z období nových paláců, tedy z let 1450 až 1400 př.n.l. Takhle nějak si tedy žil lid vyšší střední vrstvy.

A tady už mistrovská díla. Džbán s mořským vzorem a konvice s jemným rákosovým vzorem a nálevkou pocházející z nálezů z paláců Knossos, Festos a Malia z novopalácového období (1700 až 1400 př.n.l.). Napravo pak železné zemědělské a rybářské nástroje. Za povšimnutí stojí krumpáč jehož tvar se několik tisíc let nemění.

A tady už mistrovská díla. Džbán s mořským vzorem a konvice s jemným rákosovým vzorem a nálevkou pocházející z nálezů z paláců Knossos, Festos a Malia z novopalácového období (1700 až 1400 př.n.l.). Napravo pak železné zemědělské a rybářské nástroje. Za povšimnutí stojí krumpáč jehož tvar se několik tisíc let nemění.

Toto jsou předměty, které zná snad každý kdo kdy na Krétě stanul. Nalevo rhyton z horského křišťálu s rukojetí zdobenou křišťálovými perlami a pozlaceným věncem. Pochází z novopalácového období, tedy z let 1700 až 1400 př.n.l a nalezen byl v Kato Zakros. Z fotky to není až tak patrné ale má asi 30cm na výšku. Napravo je pak jeden z nejvýznamějších nálezů mínojské kutury. Býčí rhyton vyrobený ze steatitu, což je pevná keramická hmota z mastku, oči jsou z horského křišťálu a jaspisu, rohy jak vidno jsou zlaté. Stejně jako jiná rhyta je svědectvím o části kultovního uctívání, které zahrnovalo obřadné přelévání tekutin jako vody, oleje, vína, nebo krve. Ačkoliv se hlava býka může zdát veliká, má bez rohů asi 20 cm.

Toto jsou předměty, které zná snad každý kdo kdy na Krétě stanul. Nalevo rhyton z horského křišťálu s rukojetí zdobenou křišťálovými perlami a pozlaceným věncem. Pochází z novopalácového období, tedy z let 1700 až 1400 př.n.l a nalezen byl v Kato Zakros. Z fotky to není až tak patrné ale má asi 30cm na výšku. Napravo je pak jeden z nejvýznamějších nálezů mínojské kutury. Býčí rhyton vyrobený ze steatitu, což je pevná keramická hmota z mastku, oči jsou z horského křišťálu a jaspisu, rohy jak vidno jsou zlaté. Stejně jako jiná rhyta je svědectvím o části kultovního uctívání, které zahrnovalo obřadné přelévání tekutin jako vody, oleje, vína, nebo krve. Ačkoliv se hlava býka může zdát veliká, má bez rohů asi 20 cm.

Jak jste asi poznali, zastavili jsme teď u dalších známých a cenných exponátů muzea. Nalevo vidíte kultovní předměty z hlavní svatyně paláce Knossos. Jde o takzvané bohyně s hady, zvané též matky bohyně. Jde o hlavní božstvo zobrazované právě jako žena s hady, nebo Vyslankyně zvířat se lvy a šelmami a Bohyně nebes s ptáky a hvězdami. Společně s ní byl uznáván ve formě býka mocný bůh plodnosti. Podle dávné legendy Bůh plodnosti a Matka bohyně byli původně chlapec a dívka, kteří zemřeli na podzim a přišli zpět do světla a života na jaře, a tedy představovali věčný koloběh přírody. Velmi významným dílem je také mimořádně živě ztvárněná figurka jezdce na býkovi vyrobená ze slonoviny. Zachycen je právě při kultovní skoku přes býka, který byl posvátným zvířetem Mínojců. Stále se bavíme o novopalácovém období...

Jak jste asi poznali, zastavili jsme teď u dalších známých a cenných exponátů muzea. Nalevo vidíte kultovní předměty z hlavní svatyně paláce Knossos. Jsou to takzvané bohyně s hady, zvané též matky bohyně. Jde o hlavní božstvo zobrazované právě jako žena s hady, nebo Vyslankyně zvířat se lvy a šelmami a Bohyně nebes s ptáky a hvězdami. Společně s ní byl uznáván ve formě býka mocný bůh plodnosti. Podle dávné legendy Bůh plodnosti a Matka bohyně byli původně chlapec a dívka, kteří zemřeli na podzim a přišli zpět do světla a života na jaře, a tedy představovali věčný koloběh přírody.
Velmi významným dílem je také mimořádně živě ztvárněná figurka jezdce na býkovi vyrobená ze slonoviny. Zachycen je právě při kultovní skoku přes býka, který byl posvátným zvířetem Mínojců. Stále se bavíme o novopalácovém období...

...ze kterého pochází také mínojský alabastrový rhyton ve tvaru hlavy lvice. Původně byl zdoben polodrahokamy, keré už ale nejspíš někdo před mnoha lety zabavil. Naparvo pak můžete obdivovat tzv. "Sklizňovou vázu" s velmi živým vyobrazením mužů vracejících se radostně se zpěvěm ze sklizně obilí.

...ze kterého pochází také mínojský alabastrový rhyton ve tvaru hlavy lvice. Původně byl zdoben polodrahokamy, keré už ale nejspíš někdo před mnoha lety zabavil. Napravo pak můžete obdivovat tzv. "Sklizňovou vázu" s velmi živým vyobrazením mužů vracejících se radostně se zpěvěm ze sklizně obilí.

Ozdobou zdejších sbírek jsou také četné fresky. Zde je další z nich a zobrazuje tři mladé akrobaty v rituálním zápase s býkem. Jeden z nich právě provádí skok přes býka, který většinou pro skokana končíval nedobře. Freska původně zdobila zdi paláce Knossos. Napravo si můžete prohlédnout keramickou destičku s lineárním písmem alfa. To čítá na 90 znaků a dodnes, kromě číslic a slova celkem, odolává dešifrování.

Ozdobou zdejších sbírek jsou také četné fresky. Zde je další z nich a zobrazuje tři mladé akrobaty v rituálním zápase s býkem. Jeden z nich právě provádí skok přes býka, který většinou pro skokana končíval nedobře. Freska původně zdobila zdi paláce Knossos. Napravo si můžete prohlédnout keramickou destičku s lineárním písmem alfa. To čítá na 90 znaků a dodnes, kromě číslic a slova celkem, odolává dešifrování.

Vrcholem šperkařského umu v novopalácové době je jistě známý zlatý přívěsek známý jako "Malijské včely s kapkou medu". Dvě včely do sebe vzájemně nazážejí hlavami a bříšky, tvoří kruhový motiv a k tomu drží v nohách kapku medu. Jak název napovídá šperk byl nalezen v paláci Malia. Rozevřená křídla dávají tomuto kousku okouzlující efekt, který je navíc vystupňován kontrastem hladkých a zdsněných povrchů. Ze stejné doby pak pochází také bronzová násada obřadní sekery ve tvaru pantera, k vidění na pravém obrázku.

Vrcholem šperkařského umu v novopalácové době je jistě známý zlatý přívěsek známý jako "Malijské včely s kapkou medu". Dvě včely do sebe vzájemně nazážejí hlavami a bříšky, tvoří kruhový motiv a k tomu drží v nohách kapku medu. Jak název napovídá šperk byl nalezen v paláci Malia. Rozevřená křídla dávají tomuto kousku okouzlující efekt, který je navíc vystupňován kontrastem hladkých a zdrsněných povrchů.
Ze stejné doby pak pochází také bronzová násada obřadní sekery ve tvaru pantera, k vidění na pravém obrázku.

O něco starší je nález dýky se zlatou rukojetí pocházející ze staršího palácového období, tedy z let 2100 až 1700 př.n.l. Na pravém obrázku je naopak o mnoho mladší hliněné zpodobnění řemeslníků a napravo z téhož materiálu čtyři figury zachycené při kultovním kolovém tanci. Obojí z neopalácového a postpalácového období mezi léty 1600 až 1300 př.n.l.

O něco starší je nález dýky se zlatou rukojetí pocházející ze staršího palácového období, tedy z let 2100 až 1700 př.n.l. Na pravém obrázku je naopak o mnoho mladší hliněné zpodobnění řemeslníků a napravo z téhož materiálu čtyři figury zachycené při kultovním kolovém tanci. Obojí z neopalácového a postpalácového období mezi léty 1600 až 1300 př.n.l.

Nyní už se přesouváme zpět do starší palácové doby, do let 2100 až 1700 př.n.l. odkud pochází snad nejslavnější a také nejcenější exponát Archeologického muzea, slavný terakotový "Festoský disk". Nalezen byl v roce 1908 v paláci Festos. Po obou stranách je popsán spirálovitě zvenku dovnitř hieroglifickým krétským písmem a je tak celosvětově nejstarším svědectvím o tisku písma. Když se podíváte pozorně, všimnete si, že shodné znaky jsou stejné, tudíž byly vtiskávány razítky. V rýhách se údajně našly stopy rostlinných vláken a tuše. Obsah nebyl dodnes rozluštěn a existují i teorie, že jde o jeden velký podvod. Více se dočtete v části o písmu.

Nyní už se přesouváme zpět do starší palácové doby, do let 2100 až 1700 př.n.l. odkud pochází snad nejslavnější a také nejcenější exponát Archeologického muzea, slavný terakotový "Festoský disk". Nalezen byl v roce 1908 v paláci Festos. Po obou stranách je popsán spirálovitě zvenku dovnitř hieroglifickým krétským písmem a je tak celosvětově nejstarším svědectvím o tisku písma. Když se podíváte pozorně, všimnete si, že shodné znaky jsou stejné, tudíž byly vtiskávány razítky. V rýhách se údajně našly stopy rostlinných vláken a tuše. Obsah nebyl dodnes rozluštěn a existují i teorie, že jde o jeden velký podvod. Více se dočtete v části o písmu.

A toto je prosím jediná mínojská kamenná rakev z Agia Triada pocházející z období kolem roku 1400 př.n.l. Zřejmě v ní byla uložena mrtvola jednoho z králů. Rakev zdobí mimořádně zachovalé fresky zobrazující kultovní úkony. Ženy jsou vyobrazeny v barvě bílé, muži v barvě hnědé. Na detailu fresky můžete vidět dvě kněžky, které lijí do džbánu obětní tekutiny přičemž jsou doprovázené hráčem na lyru. Na pravé straně detailu je k vidění muž bez paží, což by mohlo naznačovat to, že je mrtvý. Další tři muži mu přinášejí dvě zvířata a praděpodobně také loďku pro mrtvé.

A toto je prosím jediná mínojská kamenná rakev z Agia Triada pocházející z období kolem roku 1400 př.n.l. Zřejmě v ní byla uložena mrtvola jednoho z králů. Rakev zdobí mimořádně zachovalé fresky zobrazující kultovní úkony. Ženy jsou vyobrazeny v barvě bílé, muži v barvě hnědé. Na detailu fresky můžete vidět dvě kněžky, které lijí do džbánu obětní tekutiny přičemž jsou doprovázené hráčem na lyru. Na pravé straně detailu je k vidění muž bez paží, což by mohlo naznačovat to, že je mrtvý. Další tři muži mu přinášejí dvě zvířata a praděpodobně také loďku pro mrtvé.

Další strana rakve zobrazuje kněžku provádějící oběť býka. Je při tom doprovázena hráčem na flétnu. Na pravém obrázku je kožená helma z neopalácového až postpalácového období zdobená dvěma řadami kančích zubů.

Další strana rakve zobrazuje kněžku provádějící oběť býka. Je při tom doprovázena hráčem na flétnu. Na pravém obrázku je kožená helma z neopalácového až postpalácového období zdobená dvěma řadami kančích zubů.

Na prvním obrázku můžete obdivovat nálezy ze subminojského a protogeometrického období (1100 až 900 př.n.l.) a to hned z několika nalezišť. Mezi subminojskými exponáty nejvíc zaujmou bohyně z hlíny se zdviženýma rukama a rhyton ve tvaru vozíku taženého voly. A napravo je k vidění něco málo ze zlatých šperků...

Na prvním obrázku můžete obdivovat nálezy ze subminojského a protogeometrického období (1100 až 900 př.n.l.) a to hned z několika nalezišť. Mezi subminojskými exponáty nejvíc zaujmou bohyně z hlíny se zdviženýma rukama a rhyton ve tvaru vozíku taženého voly. A napravo je k vidění něco málo ze zlatých šperků...

...mezi kterými vyniká Minoův prsten, který byl považován za ztracená a teprve nedávno byl nalezen. Zobrazuje zjevení minojského božstva. A na druhé fotografii jsou k vidění sochy z klasické, helénistické a římské epochy, tedy někde z pátého až čtvrtého století př.n.l., které však nejsou žádnými osobitými krétskými výtvory a jejich význam není nijak velký. Na obrázku je zpodobnění římského imperátora Octaviana Augusta a jeho ženy Livie Drusilly.  A tady naše krátká prohlídka muzea a nejdůležitějších nálezů končí.

...mezi kterými vyniká Minoův prsten, který byl považován za ztracená a teprve nedávno byl nalezen. Zobrazuje zjevení minojského božstva. A na druhé fotografii jsou k vidění sochy z klasické, helénistické a římské epochy, tedy někde z pátého až čtvrtého století př.n.l., které však nejsou žádnými osobitými krétskými výtvory a jejich význam není nijak velký. Na obrázku je zpodobnění římského imperátora Octaviana Augusta a jeho ženy Livie Drusilly.

A tady naše krátká prohlídka muzea a nejdůležitějších nálezů končí. Samozřejmě k vidění je toho mnohem mnohem víc. Od keramiky, přes sarkofágy, kvatna šperků až po lovecké nástroje, umělecké a kultovní předměty. Zkrátka pokud Vás aspoň trochu zajímá historie, doporučuju muzeum navštívit osobně.

joomla template
template joomla