bull kopie.png

Říká si Řek

V prvé řadě je potřeba si říct, že když na Krétě Řekovi řeknete, že je Řek, tak vám na to řekne, že Řek žije v Řecku on že je Kréťan. Kréťané jsou na svůj původ velice háklivý a zakládají si na něm! Pro naše potřeby to jsou to ale pořád prostě Řekové.
Nejdřív si říkali Achájové, nebo Danaové, ale protože změna je život a je potřeba jít s dobou, jsou teď tedy obecně známí jako Řekové. Na Krétě jich je 540 tisíc. Jejich počet se ale postupně zmenšuje. Mladí odcházejí na pevninu za studii a za prací a na Krétě zůstávají buď zapřísáhlí patrioti, nebo starší generace.

Řekové jsou velice hrdí na to, že jsou Řekové a dávají to patřičně najevo. Ať se rozhlédnete kdekoli, nenajdete město a místo, odkud by nebyla vidět řecká vlajka. To je ta modrobílá pruhovaná s křížem vlevo nahoře. Má symbolizovat „boží moudrost, svobodu a zemi“. Počet pruhů zřejmě připomíná revoluční motto Svoboda nebo smrt (Eleutheria a thanatos, Ελευθερία ή Θάνατος), které má v řečtině devět slabik, ale existují i teorie, že Achilles když nebojoval tak si zdobil štít malbami, ale protože moc malovat neuměl, tak si na něj nakreslil jen pruhy a bylo jich devět, nebo to taky může být devět múz a nebo devět let války za svobodu vlasti 1821–1830).
Modrá barva je symbolem moře a bezoblačné jižní oblohy na kterou když budete dlouho civět, maximálně vás rozbolí hlava a začnou pálit oči, ale řeckým vlastencům pohled na ni  údajně vnukl ideu povstat. Bílá připomíná čistotu jejich záměrů v boji za svobodu a nezávislost. Kříž ve čtverci je odkazem na víru a řeckou zbožnost.

Řecká vlajka Vlajka vlaje i na pláži Balos
Řecká vlajka Řecká vlajka i v pustině na pláži Balos

Čeho si všimnete hned po tom co na Krétu dorazíte a co je pro ni charakteristické je vedení inženýrskách sítí. Neřeší tu nějaké výkopy nebo dokonce kolektory. Prostě se to položí nebo v lepším případě pověsí tak, jak zrovna instalatéra či elektrikáře napadne. (i když při pohledu na některá díla možná zapochybujete o existenci profesionálů v oboru) Dráty vedou všude nad vašimi hlavami, v noci to ještě vylepšují blesky létající z izolátorů nebo rozvodných "skříní". Nevěřil bych, kdybych to neviděl několikrát na vlastní oči. Výpadky rozvodné sítě tu řeší nikoliv elektrikáři, ale hasiči. Přijedou, vytáhnou hadici a stříkají na trafo, sloup s vedením, izolátory tak dlouho dokud zřemě ta voda nenateče všude a nezajistí kontakt tam, kde chyběl :-)
Na černé nekonečné hadice vedoucí vodu narazíte téměř všude. Většinou slouži k zavlažování polí a olivovníkových hájů. V domácnostech k zásobování vodou používají střešní rezervoáry ze kterých voda teče samospádem. Hadice se a potrubí se (většinou) zakopává jen ve městech.

Instalatérská machrovinka Elektrické vedení
Instalatérská machrovinka Tohle je ještě vcelku umravněné vedení

Samostatnou kapitolou je potom odpadní potrubí. Gravitaci tu neřeší a věřím tomu, že na mnohých místech dokonce nutí vodu téct do kopce. Takřka nulový spád trubek a jejich špatný technický stav pocítíte na vlastní kůži především na toaletách, kde se použitý papír nevhazuje do mísy, ale do neodmyslitelného odpadkového koše. Ze začátku je to asi nezvyk, ale pak už to člověku ani nepřijde. Podle mě je tedy v potrubí horší (omlouvám se za výraz) hovno jako cep, než kus toaletního papíru, přesto doporučuji řídit se zavedenými standardy, protože trávit dovolenou v pokoji s ucpaným WC...prostě ne.

Záchod Soutěska Samaria - Sideroportes
Záchod a koš na použitý toaleťák. V pozadí
parodie na sprchový kout
Hadice vedou i národním parkem
Samaria

Když už ale došla řeč na záchody, musím vyjádřit pochvalu s jejich stavem a údržbou. Teď mám na mysli ty veřejné. Koše s použitým papírem se vynášejí i několikrát denně, toalety jsou čisté, nechybí mýdlo a papírové utěrky. Jak už to bývá zvykem, existují také vyjímky, které potvrzují pravidlo. Nebudu říkat kde (ať nejste ochuzeni o zážitek) jsem narazil na veřejné WC tureckého typu, které na všechny mé smysly působilo dojmem nulové údržby. Díky bohu moje potřeba byla jen malá. Každopádně jako čistotný člověk jsem za sebou spláchnul - chyba! Voda totiž netekla jen do díry, ale začala stříkat poměrně vydatně do všech směrů také z potrubí, které vedlo po stěnách.

Další kapitolou je Krétská architektura. Jako stavební materiál tu dřívě hojně využívali kámen, nejspíš proto, že toho jediného je tady fakt dostatek. Dneska se už ale víc staví z betonu. Ten se osvědčil při častých zemětřeseních. Poměrně častým a pro cizince zajímavým prvkem krétské architektury jsou trčící rezaté dráty. Ty objevíte na většině současných staveb. Tyhle dráty, přes svoji nevzhlednost, přinášejí majiteli stavby mnoho radosti, protože kdo je má na střeše, nemusí platit daně. Funguje to asi tak, že díky drátům majitel stavby dáva najevo, že hodlá pokračovat v budování svého sídla a tudíž je stále stavitelem. A jako takový má nárok na nižší daňové odvody. Otázka je, jak dlouho budou dráty na střeše fungovat, zvlášť teď, když je Řecko tam kde je.

Dům s dráty Střešní rezervoár
Ten daně neplatí... ...ten musí. Mimochodem na střeše je patrný
rezervoár na vodu

Teď taky něco pozitivního. Co je na Krétě velice chvályhodného je kriminalita, která je téměř nulová. Těžko říct jestli to je náturou domorodců, spíš bych se přikláněl k prozaičtějšímu důvodu a to, že z Kréty prostě není kam utéct.
Na Policii, v jakékoli podobě, tu narazíte zřídka. Pokud ale policajt číhá u silnice, dávejte si pozor. Stejně jako každý Řek nechce ani policajt nic dělat a když takhle číhá, tak evidentně dělat musí, takže bude pořádně nakrknutý a bude mít potřebu si to někde vylejt!

Samostatnou kapitolou je řízení motorového vozidla. O této problematice pojednává samostatná kapitola "Tvrdý chléb řidičů".

joomla template
template joomla