Tvrdý chléb řidičů

Řízení motorového vozidla na Krétě patří k neobyčejným zážitkům, které doporučuji vřele vyzkoušet. Naopak nedoporučuji sedat za volant, pokud jste typ řidiče, který za jízdy vyčerpá veškerou zásobu sprostých slov, které čeština má.

Řekové jsou povahy velice klidné a je to znát i za volantem. To co by nás naštvalo do běla je nechává absolutně klidnými, naopak když se vyjímečně rozčílí, je to obvykle kvůli banalitě. Pojďme se na to podívat postupně.

Výběr vozidla
Pokud si z pevniny nedopravíte vlastní automobil, existuje na Krétě spousta půjčoven. Zapůjčení vozidla je tu možné za ceny od 120€  za 3 dny do 600€. Cena závisí také na tom zda je sezóna, nebo ne.
Pokud máte přebytek financí doporučím něco co aspoň trošku připomíná off-road. Jestli naopak šetříte, je jasné, že výběr padne na vozítka typu Kia Picanto, Fiat Panda, nebo Hyundai Atos. Ale i s těmi lze zvládnout neuvěřitelné.
Při výběru vozidla dbejte na to, aby bylo pokud možno zastřešené, jinak si po návratu z výletu můžete na hlavě dělat bábovičky.
Čím levnější půjčovna tím menší pojistné krytí. Proto radím připlatit si a především za podvozek, který nebývá standartně ve smlouvě. Kdybych měl doporučit půjčovnu, tak je to EURO-DOLLAR, nebo HELLO Crete! Vaše delegátka by Vám měla být také schopná nabídnout adekvátní alternativy.
K zapůjčení Vám stačí průkaz totožnosti (OP, pas) a řidičák. I když v jedné půjčovně po mě chtěli jen řidičák, ode mě obdrželi v tom zmatku OP a prošlo to, dokonce jsme dostali motorku na kterou vůbec nemám papíry. Prostě na Krétě se nic neřeší.
Když je řeč o motocyklu, helma je samozřejmě povinná, ale na hlavě ji nosí jen turisti.

Ze zatáčky se  může vyřítit cokoliv	Běžná dopravní situace

Převzetí auta
Po převzetí vozido zběžně zkontrolujte. Kde je odřené, zda-li svítí všechna světla, zda je  přítomno rádio a kolik máte v nádrži. Se stejným množstvím paliva pak auto vracíte. Při předávce Vás bude řecký zástupce půjčovny atakovat spoustou pouček, doporučení a pravidel (pochopitelně v řečtině, nebo řečgličtině). Všechno odkývejte, jen Vám sděluje, že má auto klimatizaci, centrální zamykání a pět rychlostí, tankuje se do něj natural atd. Poté Vám předá mapu a telefonní číslo kam volat až jim auto zboříte. Řekněte "efcharisto" (děkuji) a můžete se vydat na cesty.

Tankování
Co se tankování týče, vřele doporučuji plnou nádrž a to vždy. Všude je sice velké množství benzinových pump, ale některé zavírají velmi brzy. Pozor také o víkendu, kdy se nepracuje ani na většině benzinek, vyjma těch u frekventovanějších komunikací a ve větších městech a do většího města to můžete občas mít přes půl Kréty.
O samotné tankování se nemusíte starat. Po příjezdu k pumpě vždy ochotně přiběhne nějaký řecký dobrodinec a vše udělá za Vás, včetně rozpoznání potřebného typu paliva. Cena za litr naturalu se v roce 2011 pohybovala kolem 1,8€.

Taková silnice vede do vesnice, kde žije pět a půl lidí...	...a taková na jednu z nejhezčích a nejnavštěvovanějších pláží.

Cesty a silnice
Před první výpravou se psychicky připravte na krétské silnice. Při severním pobřeží se od východu na západ táhne "Národní cesta". Je to nejhlavnější ze všech silnic. V Heraklionu a v Chania má podobu dálnice. Jinak se podobá naší "státovce".
Pak je na Krétě několik důležitých silnic, které jsou poměrně udržované, jsou to především ty, které se táhnou od severu na jih, nebo podél jižního pobřeží.
Vy ale na svých cestách za památkami, přírodními krásami a dobrodružstvím budete většinou používat ty ostatní silnice. A těch je nejvíc.
Mají různé podoby. Většinou jsou úzké, hodně klikaté, strmě stoupající, nebo naopak padající, mnohdy vedou vysoko ve skalách. Mezi Vámi a mořem je častokrát několik stovek metrů. Nikoli doleva, nebo doprava, ale dolů. Svodidla na Krétě ještě moc neznají.
Běžným jevem je, že asfaltová, poměrně hezká silnice se najdnou změní v betonovou cestu, nebo jen v uježděnou hlínu a štěrk, nebo úplně zmizí, a pak se zase stejně náhle objeví. Ve vesnicích zvláště v těch horských bývá silnice často široká jen tak jak je potřebné pro průjezd auta v jednom směru. Za vesnicí je z ní zase široká "skorodálnice" po které denně projede pět aut. Kréťané si se stavbou silnic prostě nějak nelámou hlavu. Jsou experti na budování širokých komunikací, které vedou vtšinou odnikud nikam.

Aby vám na cestách nebylo smutno

Jak řídit
Následkem kvality silniční infrastruktury budete jezdit jako "podesranej sax". Do zatáčky 20km/h, jinak možná 50km/h. Přitom s maximální rychlostí je to stejné jako u nás. V obci 50km/h, mimo obec 90km/h, občas narazíte i na povolenou "stovku". Nnesnažte se dodržovat pravidla. Nejlepší bude, když si osvojíte krétské řidičské zvyky. Není to sice úplně v souladu se zákonem, ale funguje to a na Krétě to tolerují.

To znamená:
1 - Jako správný Kréťan mějte při jízdě otevřené okénko a vystrčenou ruku - perfektně vás to v horkém dni osvěží.
2 - Sviťte zásadně jen obrysovými světly a mlhovkami - dobře to vypadá.
3 - Kde to jde, šlápněte na to jak to jen jde (klidně i 150km/h) - budete v cíli první.
4 - Po širokých silnicích se jezdí zásadně jedním kolem a větší půlkou auta v odstavném pruhu - ostatní pak můžou předjíždět i do zatáčky.
5 - Potkáte-li známého, prostě zastavte a se staženým okýnkem proberte vše co je potřeba.
6 - Necouvejte - je to namáhavé a ten před Vámi se stejně jednou musí uhnout.
7 - Hodně a často trubte. Kréťané troubí na pozdrav, na rozloučenou, když mají radost, když jsou naštvaní, když vidí něco zajímavého a když něchtějí couvat. Následkem je to, že troubí každý na každého, pořád a všude. Pokud na Vás někdo zatroubí zatrubte taky. Pokud to byl pozdrav, budou mít radost, že jste odpověděli, pokud to bude výhružka, budou mít radost, že jste ji vzali na vědomí. Troubí se i na motorkách a to bez vyjímky. Člověka to potěší především, když jede na fichtlu a pozdraví ho velkej chlap na obrovským čopru.

Tak a jestli teď už víte jak na to, zbývá poohlédnout se po nějakém nadupaném autě a vyrazit na cesty. Vybírat můžete třeba TADY.