Paleochora

Paleohora, Παλαιοχώρα
Na jižním pobřeží západní Kréty asi 77 kiláků od Chanie se nachází na malém poloostrově příjemné městečko a letovisko Paleochora. Jako většina vesnic na pobřeží i tahle má historii spjatou s rybařením. A taky s válčením.
Nad vesnicí jsou dodnes patrné zbytky benátské pevnosti Selino postavené v roce 1278. Pokud se vyškrábete až k ní budete možná otrávení z toho, že tam vlastně, kromě trávy a rozvalin nic moc jiného není.
A když zabředneme ještě víc do historie tak narazíme na Kalamydi, což je jméno města na jehož ruinách Paleochora leží.

Typická ulice Paleochory	Paleochora s pohořím a pobřežím

Paleochora je zajímavá také tím, že zde není mnoho hotelů, na ulici vás ale ležet nenechají. Místní předělali svá obydlí na pensiony a sami v sezoně bydlí v takové sídlištní čtvrti na kraji města. Další příjemnou věcí je to, že na noc se ulice Paleochory zavírají, myšleno pochopitelně pro auta. Takže se z města stává jedna velká pěší zóna což má za následek nebývalý klid a pohodu. Místo si už v roce 1970 oblíbili hippies a od té doby je cílem těch, kteří milují klidnou dovolenou.

Z pevnosti Selino je parádní výhled na pobřeží...	...ale i na město

Pro přímořské povaleče nabízí Paleochora dvě pláže. Na té západní celkem fičí a využívají ji surfaři. Taky je tam písek a když ho zvedne vítr nepříjemně vás švihá po těle. Na východě je pláž oblázková. Oblázky jsou naštěstí o něco těžší než písek, takže nepoletují, navíc je tahle pláž před větrem celkem chráněná. Pak je tu ještě jedna pláž, taky oblázková. Jmenuje se Andyri a je to dokonale klidné místo. Problém je, že než se na ní dostanete čeká vás pětikilometrový pochod v hicu podél pobřeží.

Ještě jednou pevnost Selino	Kaktus a kopule kostela sv. Marie

A teď koukneme přímo do města. Vedou tudy dvě hlavní silnice, jedna příjezdová, jedna podél pobřeží a pak spousta malých, klikatých, starobylých silniček a uliček lemovaných typickými krétskými domy. Některé z nich jsou nalapené do skály jiné vypadají dost staře, každopádně zalahodí oku, takže doporučuju uličky prolézt.

Určitě vám neunikne kostel svaté Marie s nádhernou zvonicí. Kostel má prý víc jak 100 let a když hořel jeho kopule se zřítila z výšky 14 metrů a zůstala neporušená, to mi řekněte z čeho to postavili :-)

Zákoutí Paleochory	Zvonice kostela sv. Marie

Paleochora je opravdu příjemné a pěkné město pro klidnou dovolenou. Když ale přestane stačit, můžete prozkoumat okolí. Okolí je rozlehlé a liduprázdné, takže autem vyrážejte jen s dostatečnou zásobou paliva, nebo se svěřte krétským lodivodům a vypravte se na Gavdos, nedaleký ostrov, kde je také nejvíc nejjižnější bod Evropy. Ono je na Krétě zaručeně nejjižnějších míst Evropy víc, ale to opravdové je skutečně na ostrově Gavdos na mysu Tripiti.

Pláž po západu slunce

Z Paleochroy pak vyplouvají lodě na další zajímavá místa jako Agia Roumeli (konec soutěsky Samaria), Chora Sfakeion, Elafonisi atd.

Ještě něco z historie Paleochory
Centrem dění v Paleochoře byla v minulosti pevnost Selino. Tu postavili Benátčané v roce 1278, ale tehdy se jmenovala Orina. Podle ní byla pojmenována i celá oblast. V roce 1332 byla pevnost srovnána se zemí a o rok později na jejím místě postavena nová. Pod ni vegetili osadníci a sem tam čelili všemožným útokům. V roce 1539 si na pevnost brousil zuby pirát Barbarossa, který ji solidně zrasoval. V roce 1645 zkusili s pevností štěstí Turci. Podařilo se jim ji dobít a tak ji následně i s městem přebudovali k obrazu svému. Co bylo pak, těžko říct, jisté je, že v roce 1834 dorazil do Paleochory cestovatel Robert Pashley a našel pevnost zcela zničenou, nikde ani noha, domy pryč a jediné co stálo byla sýpka a dvě malá stavení. Tak v roce 1866 mohla začít další kolonizace území.

Život v Paleochoře	Procházka k přístavu

Ve stejném roce, během krétského povstání proti osmanským Turkům připlul do Paleochory britský válečný člun a evakuoval do bezpečí asi 340 žen a dětí. To způsobilo pozdvižení mezinárodního rozsahu, protože Turci obvinili Brity ze spojení s rebelujícími Kréťany. Britové v tom naštěstí nebyli sami, protože je následovali Rusové, kteří evakuovali uprchlíky z vesnic Loutro a Sougia.

Unavený strom :)	Opravdu rušných křižovatek je tu málo

Během druhé světové války byla Paleochora dějištěm bojů mezi německým 95. motocyklovým plukem a 8. plukem řecké armády. Němci zde rozmístili několik střleckých pozic jejichž pozůstatky by měly být patrné dodnes. Tak můžete vyrazit hledat.