Kilada Tou Nekron

Necron Gorge, Valley of the Deaths, Údolí Mrtvých
Kilada Tou Nekron, Necron Gorge, Valey of the Deaths to všechno jsou názvy pro jediné místo nacházející se v nejvýchodnější části Kréty, v češtině známé jako Údolí mrtvých. Jde o nádherný kaňon spojující malou vesničku Zakros s poklidným přímořským letoviskem Kato Zakros, kde se také nachází jeden ze čtyř nejvýznamnějších paláců.

Průchod soutěskou není nějak fyzicky náročný ani extra dlouhý. Proběhnete ji tam a zpět zhruba za 4 hodiny a to i s dětmi. Dokonalému dojmu může uškodit snad jen křoví kterým se na některých místech budete muset prodírat. Vede jím ale značená prošlápnutá cesta, takže vyloženě prales taky nečekejte. V období dešťů tudy teče řeka a kaňon je neprůchodný.

Pohled na horní část údolí mrtvých	Dole je příjemný stín

Kilada Tou Nekron můžete zdolávat z obou stran, jak od pobřeží nahoru, tak opačně. Pokud sem míříte autem, cestou z vnitrozemí narazíte nedaleko vesničky Zakros na autobusouvou zastávku, odpočívadlo a malé parkoviště, kde lze auto zanechat a pelášit dolů. A nebo si zajeďte do letoviska Kato Zakros a odtud pak můžete stoupat kaňonem nahoru.

Pokud vás rozbolí nohy, je možné si stopnout auto, které vás sveze zpět k moři. Hodně lidí to tak dělá a místní jsou zde na to zvyklí.

Údolí mrtvých patří k těm méně frekventovaným místům na Krétě, takže odpadají i davy turistů. Ono je to i celkem pochopitelné. Kaňon totiž není nějak zvlášť dlouhý, ani vysoký, ani nejužší. Populárním se stal díky jeskyním, kde byli pohřbíváni dávní Mínojci. Jeskyně lemují okolní sklaní stěny, některé jsou větší, jiné málé. Většinou jsou pod vrcholem skal, ale narazíte i na níže umístěné. Už na pohled působí tyhle díry dost strašidelně a když si uvědomíte že každá z těch děr je vlastně hrobem, dojem Údolí Mrtvých je dokonalý.

Jeskyně vysoko ve stěnách údolí...	...dávné mínojské pohřebiště

A ještě v rychlosti o hradu Castelas, jehož návštěvou si můžete procházku údolím zpestřit. Stezka k němu začíná zhruba ve dvou třetinách cesty dolů údolím, po levé straně. Až u jejího začátku stanete, s největší pravděpodobností si zaklepete na čelo a budete pokračovat údolím dál. Je fakt, že tahle cesta je nářez i pro kozy. A ty jsou zvyklé po okolních skalách hopsat od narození. Pokud nejste dobrodruh a neseberete odvahu škrábat se po příkré stěně, prozradím, že se připravíte o neopakovatelný výhled na Kilada Tou Nekron a letovisko Kato Zakros. Přestože stezka vede k údajnému hradu, jeho hledáním se nezdržujte. Na vrcholu je sice pár šutrů, které tam možná nějaký blázen dovalil, hrad už ale nepřipomínají ani vzdáleně.

Dno údolí ze stezky na hrad Castelas	Hluboko uprostřed údolí

Dalším zpestřením může být výprava do jedné z jeskyň. Pokud se skutečně vydáte objevovat mrvoly, budete muset hledat opravdu dlouho. Nakonec jediným vaším nélezem bude nejspíš jen chcíplá koza.

Doporučím navštívit tohle místo kolem 16 hodiny, kdy se začínají protahovat stíny a na turistu v tento čas narazíte jen vyjímečně. Velká část dna údolí tou dobou leží ve stínu, zatímco vrcholy skal a ústí do jeskyní se zabarvují do rudé barvy.

Zvláštní zvuky, které se údolím někdy rozléhají nepatří duchům. I tady žije spousta koz, které klapou kopyty po skalách, nebo občas zazvoní zvoncem na krku. Každopádně, než jsme na to přišli, byli jsme dost vyděšeni. V Údolí Mrtvých vás pohltí neskutečně tajemná atmosféra, procházejte s obdivem, s úctou a tiše. Tady odpočívá mínojská civilizace. Místo ve vás na oplátku zanechá hluboký dojem.