Místa Tvrdý chléb řidičů Guestbook Já + Kontakt Úvod Co s sebou Abcd kočka přede Mytologie Lidé Kréty Řeči a řečičky Kde se ubytovat Počasí O Krétě Historie Města Říká si Řek Česko - Řecký slovník - základní slova
Kréta patří pod Řecko, logicky tedy lze odvodit, že se mluví řecky. Řečtina je také úředním jazykem. V turisticky rušných oblastech se domluvíte i anglicky. Budete-li mít štěstí a narazíte na někdoho, kdo v turistickém ruchu dělá už delší dobu domluvíte se i Německy, dokonce jsem se setkal s člověkem, který mluvil rusky, italsky a trochu česky.
Zaměříme se ale na angličtinu, která bude asi stěžejním pilířem v komunikaci s domorodým okolím. Zapomeňte na předpřítomné a předminulé časy a podobné hovadiny. Řek z toho má hlavu kolem stejně jako vy, takže nač se trápit. Řekové mluví aglicky pomalu a srozumitelně.
Chcete-li Řeka pobavit, neříkejte mu vtipy. Český fór stejně nepobere. Spíš se naučte aspoň pár řeckých slov. Mě se zalíbilo jásas (ahoj). Poletoval jsem pak po Krétě a pořvával jásas, jásas. Efekt to mělo. Každý zvedl hlavu, podíval se a s úsměvem odpověděl. Nebo to možná bylo se smíchem. Ale existují i jiná slova.
Kouzelná babička - tak bych nazval první, odehrál se při cestě z jednoho výletu, kdy jsme zastavili u benzínové stanice se záminkou nakoupit nějaké pití. Obvykle, když na Krétě jedete tankovat trvá to jen pár vteřit, než se odněkud vyloupne opálený mládenec a bez ptaní vše kolem tankování obstará. U téhle pumpy nic. Jen ve stínu seděla stará řecká babička, která vypadala, že zažila ještě zlatý věk mínoiský, koukala a usmívala se jedním zubem nalevo. Tankovat do auta nebylo třeba, šel jsem tedy k lednici s colou a zeptal se jestli si můžu vzít dvě plechovky. Babička pokrčila rameny, jako že nerozumí. Česky, anglicky, německy, nic nepomohlo, evidentně se jednalo o nějakou zapřísáhlou vlastenkyni, které nehodlala podlehnout postupující globalizaci. Zvedl jsem tedy dva prsty a ukázal na plechovky. Kývla s úsměvem. Když jsem chtěl platit, pokrčila rameny, jako že neví kolik. Všude stojí plechovka zhruba euro, maximálně euro padesát. Pro jistotu tedy dostala tři eura. Usmála se a vrátila mi jedno euro a osmdesát centů. Co z toho plyne? Pro základní komunikaci postačí když se naučíte efektně pokyvovat hlavou a krčit rameny, a možná na tom ještě vyděláte.
Kolik jazyků umíš, tolikrát jsi člověkem - v jedné taverně v Matale, teď si nevzpomenu jak se jmenuje, ale je to ta na pláži úplně vlevo, pracuje pan restauratér a paní restauratérová. Jsou to věru zajímaví lidé. Ona stojí před tavernou a pořvává na každého kdo jde kolem. (zřejmě něco v tomto duchu - pojďte dál, žrádla tu máme hory je ho dosti i pro vás). Je to obchodní strategie, ale neznalého turistu to spíš vyděsí, vyjeveně kouká a když pochopí, že smršť řeckých frází je mířena jemu, raději zrychlí krok. Zatímco pan restauratér pobíhá mezi stoly a volí strategii úplně jinou. Přiblíží se ze zadu a za odhalený krk vám strčí PET lahev s ledově vychlazenou vodou a zběsile se směje. Při každém dalším průchodu kolem vašeho stolu prohodí nějakou hlášku a pokaždé také jiným jazykem. Zkouší to tak dlouho, než se trefí do vaší mateřštiny. Poté uznale kývá hlavou a tváří se jako by chtěl říct: "A co je nového v Česku, to už je let co jsem tam nebyl." Pravděpodobně tam nebyl nikdy, ale zahrát to umí skutečně věrohodně. Každopádně odměnou za jeho nezvyklé chování je miska oříšků (jako pro opičku), hroznového vína, nebo meloun gratis. Máte-li partnerku, které se chcete zbavit, obzvlášť doporučuji návštěvu tohoto podniku. Pan restauratér totiž při placení rád laškuje s dámskou částí výpravy a údajně nemusíte platit, když tam partnerku necháte. Co z toho plyne? Na správném místě se správným domorodcem správné pořízení jest a opět na tom možná vyděláte.
Dobrý den. Jsem z Čech, nerozumím česky - Docela zajímavá příhoda se stala na cestě po vnitrozemí v malém městě zvaném Spili. V místní taverně jsme usedli u stolu a listovali jídelním lístkem. Znáte to... Nejdřív zoufale hledáte kombinaci přísad na pizzu, která by vám vyhovovala, ale jako vždy bez úspěchu. Nevím z jakého důvodu ve všech restauracích na světě hodí na pizzu pokaždé alespoň jednu věc, která je pro vás nepoživatelná a to za žádných okolností. V takém případě už v duchu přemítáte anglické fráze, která vám vtloukali ve škole a pomalu v hlavě skládáte rozhovor na jehož konci stejně nebude to na co máte chuť, ale při dílčím úspěchu aspoň zaženete hlad. Celou anglickou větu předříkáte známým u stolu, abyste ověřil zda je z toho co říkáte jasné co vlastně chcete, když to všichni odsouhlasí, ještě naposled si to zopakujete v duchu, tou dobou už se blíží slečna číšnice, úsměv od ucha k uchu, vy ho pochopitelně opětujete ona se skloní a čistou plynulou češtinou vám řekne: "Dobrý den, tak co? Vybrali jste něco?" Vám se protáhne xicht a nevypadne z vás ani slovo. Co z toho plyne? I když držíte hubu je vidět, odkud jste.
Obecně platí, že čím větší pustina a čím větší vnitrozemí, tím horší komunikace s domorodci. Není to tím, že by Řekové nebyli komunikativní, osobně mám pocit, že ti co žijí hluboko v horách, nebo na náhorních plošinách slézají do civilizace jen je-li to nezbytně nutné a tudíž někteří z nich možná ani netuší, že skončila 2. světová válka, že začala Evropská Unie a že existuje i jiný jazyk, než řečtina. V takové případě pomůžou ruce, nohy, výraz obličeje tedy takzvaná neverbální komunikace. V praxi to znamená, že problém přednesete v češtině jednoduchou formou. Řek se na vás podívá a z řeči těla teoreticky pochopí co po něm chcete, nehledě na to, že mrtě slov pochází z řečtiny, takže každému desátému by měl porozumět.
Na Krétě se vám zkrátka ať chcete, nebo nechcete nejednou stane, že budete muset s domorodci komunikovat. Ať už při placení, nebo když se ztratíte ve vnitrození a budete hledat cestu do civilizace. Pokud neumíte žádný ze světových jazyků nepropadejet panice. Domluvit se dá i jinak, za všechno hovoří následující tři zážitky.
Copyright © 2008 - 2011, nakrete.cz
Obchod - místo, kde se komunikaci nevyhnete
Číslovkynula midhen [miden]jedna enas, mia [ena]dvě dhio [dio]tři tris, triačtyři teseris, teserapět pendešest exisedm efta [epta]osm ochto [okto]devět enea [enja]deset dheka [deka]jedenáct endheka [endeka]dvanáct dhodheka [dodeka]třináct dhekatria [dekatria]čtrnáct dhekatesera [dekatesera]dvacet ikosidvacet jedna ikosi enatřicet triandačtyřicet sarandapadesát penyndašedesát exyndasedmdesát evdhominda [evdominda]osmdesát oghdhonda [ogdonda]devadesát enenyndasto ekatodvě stě dhiakosja [diakosja]tři sta triakosjatisíc chjilies [chilja]dva tisíce dhio chilijades [dio chiljades]
Dny v týdnupondělí dheftera [deftera]úterý tritystředa tetartyčtvrtek pemptypátek paraskjevisobota savatoneděle kjiriakji [kiriaky]
dnes simerazítra avriovčera chtespředevčírem prochtes
Potravinyvoda nerochléb psomimléko ghala [gala]sýr tyripivo biračaj caikáva kafesvíno krasiryba psarivejce avgha [avga]ovoce frutopomeranče portokaliacitrony lemonijablka milazelenina lachanikabrambory patatesrajčata domatesokurky
V tavernějídelní lístek katalogho [katalogo]nápojový lístek katalogo ton krasionúčet loghariasmostůl pro dvě osoby ena trapezi ja dhio atomavolný stůl
Základní frázedobrý den kalimeraahoj jasuano nene ochji [ochi]pán kiriospaní kiriaslečna idhaprosím parakaloděkuji efcharistoprosím? oriste?dobře kalav pořádku endaxipotřebuji chriazomedejte mi ... prosím dhoste mu...parakalo [doste mu...parakalo]
Řeči a řečičky