Knóssos

Knossus, Cnossus, Gnossus, Κνωσός
Jednou z nejvýznamnějších archeologických památek a vlastně nejvýznamnější a největší památkou celé Kréty je bezesporu Knóssos. Jinými slovy - Kdo neviděl Knóssos, ten na Krétě snad ani nebyl. Přestože nejspíš budete zklamáni, Knóssos prostě patří k povinným místům.


Takhle nějak vypadal Knossos dřív

Knóssos je nejzachovalejší a největší mínojský palác, v dobách mínojských s největší pravděpodobností sídlo vladaře celé Kréty - Mínóa. Leží na vyvýšenině Kefala asi 7 km od Heraklionu.

První palác tady stál už v 19. století před n.l. ve starší palácové době. V následujících stovkách let prošel četnými přestavbami, ať už to bylo kvůli zemětřesením, nebo všemožným vylepšovákům. V době svého zániku, zhruba kolem roku 1400 př.n.l. představoval palác rozsáhlé administrativní, kulturní a náboženské centrum čítající 5 až 8 tisíc obyvatel.

Nejfotografovanější místo v Knossu	Beton, pařák a tisíce lidí

Pomyslným centrem je nádvoří vyvýšené několik metrů nad terénem ze kterého můžete vidět zbytky místností, kterých údajně v celém palácovém komplexu bylo na tisíc. Všechny navzájem propojovaly dlouhé chodby připomínající labyrynt. Ona se tak část paláce dokonce jmenovala, akorát, že tehdá ještě slovo labyrynt neznamenalo "bludiště", ale "dvojbřitá sekera". A zřejmě až po tom, co se služebná několikrát v klikatých chodbách ztratila nabyl "labyrynt" svého dnešního významu.

Trůnní sál a originál alabastrový trůn kde svoji sedinku otiskl sám Mínos. Na stěnách bájní gryfové	Sloupy nesoucí jednotlivá podlaží paláce byly původně dřevěné a nahoře rozšířené, víc tak unesou

Z centrálního nádvoří je patrné, že palác byl rozdělen do čtyř několikapatrových křídel s již zmiňovaným množstvím místností sloužících jako skladiště, administrativní prostory nebo obytné části. K vidění jsou zbytky kanalizace. Obyvatelé byli zásobeni vodou z vodovodů a k dispozici měli dokonce také koupelny.

Stěny trůnního sálu zdobily barevné fresky s motivy zvířat, bájných tvorů, rostlin i lidí.

Po zániku mínojské civilizace zůstával Knóssos (město) centrem Kréty i v období vývoje starovkého Řecka a Říma. V 9. století jeho obyvatelstvo přesídlilo do nedalekého arabského města Candak (dnes Heraklion).

Slavná freska s delfíny v komnatě královny	Liliový princ

Ruiny města Knóssos potvrdil sondami už v roce 1878 obchodník a expert přes starožitnosti Minos Kalokairinos. Pátral ale po předřeckých systémech písma, takže Knóssos ho v celku nezajímal.
Až legendární objevitel Tróje Heinrich Schliemann se na malém pahorku pustil do prvních výzkumů, které odkryly západní část paláce, povětšinou samé sklady. Naleziště ale nezakoupil, protože cena za něj se mu zdála příliš vysoká. Zabalil si fidlátka a odešel - chyba.
16. března 1900 zakoupil celou lokalitu britský archeolog Sir Arthur Evans. Během několika měsíců odkryl velkou část paláce, ale veškeré nálezy si syslil pro sebe. Například až po jeho smrti mohlo být zkoumáno a luštěno lineární mísmo A a B. Tabulky s nálezy totiž nikomu nechtěl ukazovat a snažil se ho rozluštit sám. A ještě v něčem dal Knósskému paláci pořádně na prdel. Nalezené ruiny začal dostavovat pomocí betonu. A tak na mnoha místech najdete betonové zídky, betonovou podlahu a pod.
Betonem se palác "vylepšuje" dodnes. Je to asi nejméně vhodná metoda restaurování, na druhou stranu díky tomu zas neuvidíte jen odkryté základy, nebo popadané sloupy jako na ostatních nalezištích.

Pro skladování se užívaly velké vázy zvané pithy.	Možná že právě tohle byl labyrint

Ještě je nutné zmínit, že nic z toho co v paláci uvidíte není původní. Ať už jde o fresky, reliéfy, mozaiky, nebo některé prvky staveb. Originály jsou schované v muzeu v Heraklionu.

Až na pár menších ohraničených lokalit je po paláci volný pohyb a tak tedy ještě v rychlosti prozradím co byste neměli při návštěvě paláce vynechat. Je to především trůnní síň. Vystojíte sice frontu v neuvěřitelným hicu a zahlédnete ji jen na pár vteřin, ale stojí to za to. K vidění je originální Mínoův trůn z alabastru z roku 1700 př.n.l. Jeho kopie zdobí soudní dvůr v Haagu. Vaší pozornosti by neměl ujít budoár královny, který najdete přímo nad trůnní síní. Stejně tak nevynechejte slavnou fresku s delfíny a taky tu s minotaurem, i když on o je nejspíš jen útočící býk. Pozornosti důkladných návštěvníků neujde ukázka původní kanalizace, která není nepodobná těm dnešním.

Tak ještě jednou Knossos

Připravte se také na to, že v Knóssu není moc míst kam se dá schovat před pálícím sluncem, proto doporučím vodu s sebou a hlavně něco na hlavu. K tomu všude ten beton a stovky lidí, zmatek. No až tohle budte mít za sebou, oddychnete si, budete moci říct "Byl jsem v Knósském paláci" a věřím i tomu, že se tam v životě už dobrovolně nepodíváte :-) Osobně si myslím, že třeba takový Festos je mnohem krásnější palác než Knossos.

A rada na závěr. Průvodkyni neshánějte. Stačí se přifařit k nějaké česky nebo slovensky hovořící skupince, poslechout povídání a v případě, že Vás průvodkyně bude nudit, můžete utéct :-)